Srbsko

Na Korfu nám zavřeli letiště a tak jsem překonala svoji hranici cestování autem a dala jsem to sama do ČR přes Severní Makedonii a Srbsko. Při řízení auta se dobře třídí myšlenky, člověk si může hodně věcí srovnat. Moje auto, jak s oblibou říkám jede z Ducha svatýho a já autíčko líbám vždy, když mne v pořádku doveze a děkuju všem andělům, že stáli při mně.

Srbsko je pro mne mystickým místem. Má přenádherný hory. Historie týhle země je tíživá, všichni určitě známe okolnosti 1.sv.války. Nevěděla jsem ale, že hodně Srbů během 1., ale i 2. sv. války putovalo do Řecka a taky na Korfu. Celou tu cestu, co jsem jela autem putovali Srbové do Řecka pěšky pod názvem "Srbská Golgota" 

K téhle tajemné zemi mám zvláštní vztah už tím, že před několika lety, aniž bych kdy v Srbsku byla, se mi zdálo, že jsem byla vyslána po 2.sv.válce Izraelem do Srbska jako špionka.  Přijela jsem do Srbska vlakem a vypadala jsem vážně šik. Pak jsem se nějak ukrývala a pak obraz jak mi rozstříleli levou nohu. No, já nevím popravdě, jak se to všechno má s tím Izraelem a Srbskem po válce a tak, ani jak se to má s mým snem a pokud vím, nechci vám tím motat hlavu. Každopádně mně na cestě celý Srbsko a Makedonii bolela levá noha. Nekecám. Díky tomu jsem se začala zajímat o historii Srbska, které mne do té doby nijak zvlášť nezajímalo, i když srbskou muziku, tu jsem milovala vždycky a dokonce víc, než tu řeckou. Zazimovala jsem domeček na řeckém ostrově na kterém je přes den kolem 15°C a v noci už zima. Dva roky jsem nezažila českou zimu a tak vyrážím vstříc rodinnému dobrodružství. Krásný první adventní týden všem mým milým a všem špionům.