Silvestr

Možná, že bych měla někam jet na návštěvu, přijmout pozvání rodiny a přátel, když je ten Silvestr. Nebo někoho pozvat, něco uspořádat. Říkala jsem si včera a ještě dnes ráno, když jsem popíjela svoji ranní kávu téměř v pravé poledne. Nastavení společenských zvyků silvestrovských oslav a veselí mne ještě chvíli drželo na pochybách, že zůstat sama na Silvestra se přeci moc nehodí, ale můj vnitřní pocit mi říkal, že mojí nejlepší cestou pro dnešní silvestrovský den bude zůstat dnes v tichu, pokud žižkovská pavlač dovolí a prostě jen být. Moje dospělé děti mají své krásné plány a já se raduji s nimi, tak jako má původní rodina je hezky pospolu a já jsem v srdci s nimi se všemi. 

A tak si říkám, že je to přeci krásný, že každý z nás se nachází, právě teď v tom konkrétním, určitém úseku své cesty. Právě teď a tady na tom či onom místě, sám, s rodinou, nebo s přáteli, doma, na návštěvě, ve světě. Takto jsme si to zvolili a tak je to pro nás dobré. To je ta naše Dobrá cesta. 

Uvědomění si této jednoduché skutečnosti je očistným procesem na cestě k sobě a ke svému pravdivému já. Bože, jak mi je dobře, být sama se sebou právě teď. V uchopování a přijímání věcí starých a opouštění věcí a skutečností, které mi již neslouží, v naději ve věci nové, které prosvětlují jako paprsky zapadajícího slunce na tmavé obloze s příslibem východu slunce dalšího, nového dne.

...

Přeji Vám, ať se cítíte dobře ve Vašem právě teď a tady, ať jste kde jste, ať jste s kým jste, nejen na Silvestra, ale každý den na Vaší Cestě v roce  novém.