U kadeřnice

Asi po 159 letech jsem byla u kadeřnice Většinou jsem si svoje dlouhý vlasy stříhala sama a nebo moje sestřička rodná, drahá. U vlnitých vlasů to není problém, zub sem zub tam, nikdo to nepozná. Tentokrát, když jsem se vrátila ze Zanzibaru si ani Máca na moje vlasy netroufla, slunce a slaná voda mým vlasům daly zabrat a tak mě objednala ke kadeřnici.

Kadeřnice Míša v Nuslích měla co dělat, aby mi vlasy vůbec rozčesala, na pomoc nám přišel ještě jeden kadeřník s nějakým kouzelným přípravkem a příběhem, že tam měli jednu takovou, ale ta byla napůl černoška. Bejt v Africe ještě dýl, mám na hlavě asi afro.

Poprvé, co jsem odcházela spokojená. Míša mi vlasy jen umyla, ostříhala konečky, vlasy ošetřila nějakým zázrakem a vyfénovala, to bylo vše, žádný štráchy. Prostě nechala vlasy přirozeně, tak jak jsou a to mne ba. Kdybyste si mysleli, že mám melíry, tak nemám, to je ještě ze znz sluníčka.

Prošla jsem centrum Prahy a je tu tolik lidí, že mi to zase na rok bude stačit. Kafe je jinak v centru levnější, než na Zanzíku nebo na Korfu a tak jsem si dala hnedka dvě.

Mějte se přirozeně krásně