Pame spiti

Po dlouhé době jsem vyjela z Agios Georgios a to do Kassiopi, krásný místo, krásný výhledy na Albanii. Na cestě z Kassiopi mi utkvěla věta - Pame spiti - Jedem domů a tak jsem jela - do Agios Georgios. 

Vzpomněla jsem si, jak mi mamka povídala o tom, že když mi byly asi tři, čtyři roky, nevím přesně, prostě hodně dost málo na to, abych se během pár minut vytratila ze zahrady, kde jsem měla na mamku počkat, zatímco musela pro něco zajít a řekla "Janičko počkej tady" a když se vrátila byla jsem fuč. Vzburcovala tehdy celý dům, všichni mě hledali kolem domu, v okolí, u řeky v řece, všude. Mamka pološílená. Nakonec mě přivedl kluk od sousedů, že mě našel na autobusového zastávce a vypadalo to, že jsem chtěla někam jet. Událost jsem završila tím, když jsem po návratu řekla, chtěla jsem jet za dědou, ale řidič by mne stejně nevzal, neměla jsem penízky. A tak skončil můj první pokus o cestování. 

Tehdy mi mamka nejspíš řekla Pame spiti.