Istanbul

Nungwi je jedna z nejvyhledávanějších pláží na Zanzibaru, je tu krásně tyrkysové moře, bílý písek a taky je tu hodně turistů. Tam, kde je hodně lidí, to já moc nevyhledávám, ale po třech měsících, co jsem na ZNZ jsem si řekla, že teda jo. Východ ostrova mám prostě nejradši a ty odlivy k Zanzibaru prostě patří. Dnes jsem si dala v Nungwi vynikající čerstvý džus z passion fruit, manga a ananasu, v restauraci Istanbul, kde jsem si vzpomněla na svoji drahou přítelkyni z Istanbulu Bernu se kterou jsem se setkala na Maltě na jazykovým kurzu. Řekly jsme si tehdy, že spolu budeme cestovat a naše první, společné cestování bylo právě na Zanzibar, před osmi lety.

Já jsem kromě svýho nejvíc, nejvíc oblíbenýho filmu Vzpomínky na Afriku nepropadla tehdejší mánii té doby adoptovat si černouška, nebo tak něco, ani jsem neměla v úmyslu Afriku navštívit, ale zdály se mi tehdy tři sny o Africe.

V prvním snu jsem viděla na mapě ostrov u pevniny, jakoby z výšky a naprosto zřetelně jsem viděla Zanzibar. Když jsem se ráno probudila, nevěděla jsem vůbec, co je to za ostrov a kde vůbec jako je. Podívala jsem se teda na mapu, přesně podle toho snu a přesně na tom místě jsem ho našla. 

Několik dní na to se mi zdál úplně ten stejný sen, ale na mapě jsem viděla Maroko, dobře řekla jsem si.

Ve třetím snu jsem viděla krásnou, africkou ženu v modrém šátku na hlavě a modrými náušnicemi, která mne navštívila přímo u nás doma.

Když mně Berna několik týdnů na to zavolala, kam teda pojedeme byla jasná volba Zanzibar. Maroko jsem navštívila asi o tři roky později. Krásná africká žena mě ještě nenavštívila. A tak to všechno s tou Afrikou začalo