Nedělní cesta

Jednoho nedělního rána mne napadlo, zajet se podívat do nějakého kostela. Opravdu moc jsem chtěla vidět ty zpívající a tančící černoušky, jak to znám z televize. Zanzibar je muslimský ostrov a křesťanských kostelů je tu opravdu málo. Naštěstí anglikánský kostel Sv. Marka v Kiwengwě byl nedaleko a zavezla nás tam místní daladala (autobus). Místní daladaly jsou vážně úlet, protože je tam kolem dvaceti míst na sezení, ale obvykle se do ní natlačí mnohem víc lidí. My měli to štěstí, že jsme chytli daladalu skoro ještě prázdnou. 

Vesnice Kiwengwa, kde se anglikánský kostel nachází je zajímavá tím, že tu žijí bez problémů muslimští a křesťanští obyvatelé dohromady. Nebývá to na Zanzibaru obvyklé. A já byla ráda, že ani Berna, i přesto že je muslimka, neměla obtíž se mnou kostel navštívit. Průvodce Masud, taky muslim, nás ochotně doprovodil a počkal nás před kostelem.

Bohoslužba byla pestrá, a to doslova. Ženy a děti byly nastrojené v krásných barevných šatech. Dokonce i Masajové tu byli ve svých tradičních oblečcích. Zpěvu i tanců jsem se dočkala, a byla to vážně pecka. Farářova řeč byla plamenná a ukrutně dlouhá. Já někdy nazývám koncert, který trvá déle než hodinu a půl "kulturní znásilňování". V tomto případě se jednalo o "duchovní znásilňování". Naštěstí bylo na co koukat, a my jsme si to náramně užily.

Během bohoslužeb se jedna mladá africká žena s miminkem v náručí podívala na Bernu a bez řečí ji ho vložila do náruče. Možná, že je to nějaký místní zvyk, nechat pochovat miminko cizincem, nevím, zapomněla jsem se na to našeho průvodce zeptat. Ale síla okamžiku byla umocněna tím, že Berna děti ještě nemá.

Na závěr pak společně v kruhu, zpívaný pozdrav pokoje všem na rozloučenou, nějaké focení a rozhovory, po kterých jsme se vydali na cestu domů. Muslimský průvodce nám odchytl speciální taxi, a tak to bylo naprosto skvělé završení naší přátelské, nedělní cesty, která byla pro mne neobyčejná svou hřejivou vlídností, bez ohledu na jakékoliv rozdíly, třeba i náboženské.

***

Cestování s opravdu dobrými přáteli je neobyčejná radost a jedinečný dar na Dobré cestě.